2025年4月9日 星期三

AN.4.16.微細性經

  6. Sokhummasuttaṃ(微細性經)
16. ‘‘Cattārimāni, bhikkhave, sokhummāni.  
諸比丘,這裡有四種微細性(sokhummaṃ)。
Katamāni cattāri?  
哪四種呢?
 一、色的微細性(rūpasokhummaṃ)
Idha, bhikkhave, bhikkhu rūpasokhummena samannāgato hoti paramena;  
諸比丘,這裡有一位比丘具足最上的色微細性(rūpasokhumma)。
Tena ca rūpasokhummena aññaṃ rūpasokhummaṃ uttaritaraṃ vā paṇītataraṃ vā na samanupassati;  
以這樣的色微細性,他不認為(na samanupassati)還有比此更高或更勝妙的色微細性(uttaritaraṃ vā paṇītataraṃ vā rūpasokhummaṃ)。
Tena ca rūpasokhummena aññaṃ rūpasokhummaṃ uttaritaraṃ vā paṇītataraṃ vā na pattheti.  
並且,他也不渴求(na pattheti)任何更高或更勝妙的色微細性。
 二、受的微細性(vedanāsokhummaṃ)
Vedanāsokhummena samannāgato hoti paramena;  
他具足最上的受微細性(vedanāsokhummaṃ)。
Tena ca vedanāsokhummena... na samanupassati... na pattheti.  
同樣,他不認為也不渴求有更高或更勝妙的受微細性。
 三、想的微細性(saññāsokhummaṃ)
Saññāsokhummena samannāgato hoti paramena;  
他具足最上的想微細性(saññāsokhummaṃ)。
Tena ca saññāsokhummena... na samanupassati... na pattheti.  
他也不認為、也不渴求有比這更高或更勝妙的想微細性。
 四、行的微細性(saṅkhārasokhummaṃ)
Saṅkhārasokhummena samannāgato hoti paramena;  
他具足最上的行微細性(saṅkhārasokhummaṃ)。
Tena ca saṅkhārasokhummena... na samanupassati... na pattheti.  
他對於比此更高或更勝妙的行微細性,也不認為、也不渴求。
Imāni kho, bhikkhave, cattāri sokhummānī’’ti.  
諸比丘,這些就是四種微細性(sokhummaṃ)。
 Gāthā(偈頌):
‘‘Rūpasokhummataṃ ñatvā, vedanānañca sambhavaṃ;  
了知色的微細性(rūpasokhummataṃ),以及諸受的生起(vedanānaṃ sambhavaṃ),
Saññā yato samudeti, atthaṃ gacchati yattha ca;  
從哪裡生起想(saññā),又趨向何處(atthaṃ gacchati)而滅,
Saṅkhāre parato ñatvā, dukkhato no ca attato.  
於行蘊(saṅkhārā)知為外境所成(parato)、苦性所攝(dukkhato),而非我所有(no ca attato),
‘‘Sa ve sammaddaso bhikkhu, santo santipade rato;  
這樣的比丘是真正見法者(sammā-d-daso),安住寂靜(santo),樂於寂靜之境(santipade rato),
Dhāreti antimaṃ dehaṃ, jetvā māraṃ savāhini’’nti.  
他承受著最後之身(antimaṃ dehaṃ),戰勝魔軍(jetvā māraṃ savāhiniṃ)。
第六經結束(chaṭṭhaṃ)
 6. Sokhummasuttavaṇṇanā(微細性經·註釋)
16. Chaṭṭhe sokhummānīti sukhumalakkhaṇapaṭivijjhanakāni ñāṇāni.  
在第六經中,「微細性」(sokhummāni)是指能洞察微細特相(sukhumalakkhaṇa)的智慧(ñāṇa)。
Rūpasokhummena samannāgato hotīti rūpe saṇhasukhumalakkhaṇapariggāhakena ñāṇena samannāgato hoti.  
「具足色的微細性」(rūpasokhummena samannāgato hoti)是指他具備能如實把握色法中細微精妙特相(saṇha-sukhumalakkhaṇa)的認知智慧(pariggāhakañāṇa)。
Paramenāti uttamena.  
「最上」(paramena)是指最高的、究竟的(uttama)。
Tena ca rūpasokhummenāti tena yāva anulomabhāvaṃ pattena sukhumalakkhaṇapariggāhakañāṇena.  
「以此色微細性」(tena ca rūpasokhummena)是指此智慧已達到順向階段(anuloma-bhāvaṃ)的境地,即具備能完全領解微細相的明淨智(sukhumalakkhaṇapariggāhakañāṇa)。
Na samanupassatīti natthibhāveneva na passati.  
「不見到」(na samanupassati)是以「沒有那樣的東西存在」(natthibhāvena)之方式不作觀、不認為有此存在。
Na patthetīti natthibhāveneva na pattheti.  
「不渴求」(na pattheti)也是基於「沒有其他比此更勝」(natthibhāvena)的認知,而不生起尋求或希望之心。
Vedanāsokhummādīsupi eseva nayo.  
關於受、想、行的微細性(vedanā-saññā-saṅkhāra sokhumma)亦復如是(eseva nayo),與上說色微細性相同的解釋方式可通用於此三蘊。
這段註釋極為關鍵,它不只指出「微細性」是種智慧(ñāṇa),而且強調這種智慧已達到「順向」的階段(anuloma),在見道前的極細觀照力。
Rūpasokhummataṃ ñatvāti  
「知色的微細性」:  
是指以能把握色蘊(rūpakkhandha)中微細精妙特相(saṇha-sukhumalakkhaṇa)的智慧(ñāṇa),而對其微細性有所了知(ñatvā)。
Vedanānañca sambhavanti  
「並知受的生起」:  
了知受蘊(vedanākkhandha)的起源、生起處(pabhava)。
Saññā yato samudetīti  
「從何因想生起」:  
是說,從什麼因緣條件(yasmā kāraṇā)而使想蘊(saññākkhandha)出現、產生(samudeti, nibbattati),亦已如實了知(tañca jānitvā)。
Atthaṃ gacchati yattha cāti  
「並知於何處滅盡」:  
即於哪一處、哪一緣(yasmiṃ ṭhāne)此想蘊滅除(nirujjhati),也已清楚理解(tañca jānitvā)。
Saṅkhāre parato ñatvāti  
「知行為他所造」:  
指已認知行蘊(saṅkhārakkhandha)因其無常性(aniccatā)與易壞性(lujjanabhāva),而非我、非我所(parato)。
這句表達了觀無常(aniccānupassanā)的內容。
Dukkhato no ca attatoti  
「苦而非我」:  
此句表示觀苦與觀無我(dukkhānattānupassanā)的修行內容。
Santoti kilesasantatāya santo.  
「寂靜者」:  
是因他已滅除煩惱的延續性(kilesasantatā)而成為寂靜者(santo)。
Santipade ratoti nibbāne rato.  
「樂於寂靜境界」:  
即對寂靜之境(santipade)——涅槃(nibbāna)生起歡喜與安住(rato)。
Iti suttante catūsu ṭhānesu vipassanāva kathitā,  
「故在經中於四處說明了觀智(vipassanā)」:  
即於色、受、想、行四蘊中,各自從生、滅、微細、非我之面向來修習觀察。
gāthāsu lokuttaradhammopīti.  
「而在偈頌中則說明超世間法(lokuttaradhammā)」:  
也就是表達了從觀行智慧導向涅槃的出世間法。
這段註釋說明了整部經文結構:  
- 正文部分(sutta) 闡述觀智修行於五蘊中的應用與深度,  
- 偈頌部分(gāthā) 提示觀行究竟引向寂靜之果(涅槃)。