《Saṅgahasuttaṃ》(攝受經)
32. ‘‘Cattārimāni, bhikkhave, saṅgahavatthūni. Katamāni cattāri?
Dānaṃ, peyyavajjaṃ, atthacariyā, samānattatā – imāni kho, bhikkhave, cattāri saṅgahavatthūnī’’ti.
比丘們,有這四種攝受之法。哪四種呢?
布施、愛語、利行、同事。這四項,便是攝受之法。
saṅgahavatthūni:「攝受法」;意為能攝持眾生、凝聚人心的四種行為方式。
dānaṃ:「布施」;以資財、物品或法義利益他人。
peyyavajjaṃ:「愛語」;親切溫和、契機宜時之語言。
atthacariyā:「利行」;出自正念正見,實際助人之身行、言行。
samānattatā:「同事」;與人共苦共樂、平等相處,建立共鳴與信任。
‘‘Dānañca peyyavajjañca saṅgahe (aṭṭhakathāyaṃ pāṭhantaraṃ) dī. ni. 3.273 passitabbaṃ, atthacariyā ca yā idha;
Samānattatā ca dhammesu, tattha tattha yathārahaṃ;
布施與愛語之行為,及此處所說之利行,在各種場合中,隨宜行持同事之德。
passitabbaṃ:「應觀察、應參考」;此指相關註釋於 Dīgha-nikāya 3.273 中有異文說明。
yā idha:「此處所說的」;明指本經中提及的利行。
dhammesu:「諸事當中」;即各種生活或修行法中。
yathārahaṃ:「隨其應當」;即視場合、對象、時機而調整方式。
Ete kho saṅgahā loke, rathassāṇīva yāyato.
這四種攝受法,於世間如同車之輪輻,能使行駛順利前進。
rathassāṇī:車輪之「輻」(輪幅、輪條),為使車運轉之結構部件。
yāyato:令其行進;此指如車輪助車運行般,四攝法助人際和合與社會運轉。
此句為經文中心譬喻,將「四攝法」比喻為車輪之輻,若缺一則行路不穩,象徵其於人我關係中之核心地位。
‘‘Ete ca saṅgahā nāssu, na mātā puttakāraṇā;
Labhetha mānaṃ pūjaṃ vā, pitā vā puttakāraṇā.
若無此四攝受法,即便母親對子,父親對子,亦無法得其尊敬與供養。
nāssu:「若無此者」;否定句型
mātā... puttakāraṇā:即使是母為子,父為子之情因(puttakāraṇā)。
mānaṃ:「尊重、敬意」
pūjaṃ:「供養、奉獻」
此段顯示:人我關係之維繫,不在血緣,不在地位,而在「行攝受之法」;即使至親若不行四攝,亦難得敬重。
‘‘Yasmā ca saṅgahā saṅgahe (aṭṭhakathāyaṃ pāṭhantaraṃ) dī. ni. 3.273 passitabbaṃ ete, samavekkhanti paṇḍitā; Tasmā mahattaṃ papponti, pāsaṃsā ca bhavanti te’’ti. dutiyaṃ;
由於智者能觀察這些攝受法的價值,因此他們能成就偉大,也獲致讚譽。
samavekkhanti:「如實觀察、深思熟慮」
paṇḍitā:「智者」;非單指學識,而是具見地與實踐力者。
mahattaṃ:「偉大、卓越」;含內在德行與外在成就。
pāsaṃsā:「稱讚、讚譽」;即世間人之信受與推崇。
1. Dutiye saṅgahavatthūnīti saṅgaṇhanakāraṇāni.
在第二部中,所說的「攝受之因」即是能攝聚人心的原因。
saṅgahavatthūni:「攝受之法」,此處註解其為 saṅgaṇhanakāraṇāni(攝聚、凝聚的原因)。
2. Dānañcātiādīsu ekacco hi dāneneva saṅgaṇhitabbo hoti, tassa dānameva dātabbaṃ.
於「布施等」之中,有人僅需以布施便能攝受他,因此應只給予布施。
ekacco:有些人、有一類人。
dāneneva:「唯以布施」便可。
saṅgaṇhitabbo hoti:是應以此來攝持者。
dānameva dātabbaṃ:只需給予布施,不必他法。
3. Peyyavajjanti piyavacanaṃ.
「愛語」即是親切的語言。
peyyavajjaṃ:巴利語中「愛語」之術語,對應於善巧親和、悅耳之語。
piyavacanaṃ:可譯為「可愛之語」、「令人歡喜之語」。
4. Ekacco hi ‘ayaṃ dātabbaṃ nāma deti, ekekena pana vacanena sabbaṃ makkhetvā nāseti, kiṃ tassa dāna’ti vattā hoti.
有一類人會說:「這人雖然布施應當給予,但他一句句話語如塗毒一般,破壞一切,那還要他的布施做什麼?」
makkhetvā:「塗抹」,引申為「污染、玷污」。
nāseti:摧毀、破壞。
kiṃ tassa dāna:那他的布施有何用?表評價失衡之意。
5. Ekacco ‘ayaṃ kiñcāpi dānaṃ na deti, kathento pana telena viya makkheti. Esa detu vā mā vā, vacanamevassa sahassaṃ agghatī’ti vattā hoti.
另有一類人則說:「此人雖未曾布施,但其語如塗油般潤澤。無論他是否給予,其語言價值已逾千金。」
telena viya makkheti:如同以油塗抹,形容言語柔和潤澤、悅耳動人。
sahassaṃ agghatī:「價值千金」,意謂言語遠勝於布施。
6. Evarūpo puggalo dānaṃ na paccāsīsati, piyavacanameva paccāsīsati.
像這樣的人,不期望財物布施,只渴望親切語言。
paccāsīsati:渴望、希望獲得。
7. Tassa piyavacanameva vattabbaṃ.
對此人,應以愛語對待。
8. Atthacariyāti atthavaḍḍhanakathā.
「利行」即是促進利益之語。
atthavaḍḍhanakathā:「增益其利」之語,指能使對方得益、明理之話語或行為。
9. Ekacco hi neva dānaṃ, na piyavacanaṃ paccāsīsati, attano hitakathaṃ vaḍḍhikathameva paccāsīsati.
有些人既不期望布施,也不希望愛語,只希望聽到有利於自己的建議與增進之語。
10. Evarūpassa puggalassa ‘idaṃ te kātabbaṃ, idaṃ na kātabbaṃ, evarūpo puggalo sevitabbo, evarūpo na sevitabbo’ti evaṃ atthacariyakathāva kathetabbā.
對這樣的人,應說明:「你應當作這件事,不應作那件事,這類人應親近,那類人不應親近」,如是作利行之語。
11. Samānattatāti samānasukhadukkhabhāvo.
「同事」是與人同甘共苦的態度。
samānasukhadukkhabhāvo:同樣感受其樂與苦,表現為平等共處。
12. Ekacco hi dānādīsu ekampi na paccāsīsati, ekāsane nisajjaṃ, ekapallaṅke sayanaṃ, ekato bhojananti evaṃ samānasukhadukkhataṃ paccāsīsati.
有些人不渴望布施與愛語,只期望與人同坐一席、同臥一床、同桌共食,如此共同生活之親密平等。
13. So sace gahaṭṭhassa jātiyā pabbajitassa sīlena sadiso hoti, tassāyaṃ samānattatā kātabbā.
若此人雖為在家,卻於戒行上與出家人相等,則應以「同事」之法與之相處。
14. Tattha tattha yathārahanti tesu tesu dhammesu yathānucchavikaṃ samānattatāti attho.
於各種情境中,應隨其應當之方式施以「同事」,這就是「於諸法中隨宜而同」的意思。
15. Rathassāṇīva yāyatoti yathā rathassa gacchato āṇi saṅgaho nāma hoti, sā rathaṃ saṅgaṇhāti, evamime saṅgahā lokaṃ saṅgaṇhanti.
「如輪輻令車行」者,猶如車行時,輪輻聚合而令車得行,如是,這些攝受法能聚合世間。
āṇi:輪輻。
saṅgaho:聚合、維繫。
saṅgaṇhāti:將各部件聯繫為一體。
lokaṃ saṅgaṇhanti:攝受法能將世間眾生凝聚、結合。
16. Na mātā puttakāraṇāti yadi mātā ete saṅgahe puttassa na kareyya, puttakāraṇā mānaṃ vā pūjaṃ vā na labheyya.
「母親亦不因子得敬養」,若母親不行此四攝,即便為子所生,亦不會獲得尊重與供養。
17. Saṅgahāeteti upayogavacane paccattaṃ. Saṅgahe eteti vā pāṭho.
「saṅgahā ete」為受格用法,亦作「saṅgahe ete」之讀法。
此為文法註釋:指出「這些攝受法」的語法格式與可讀異體。
18. Samavekkhantīti sammā pekkhanti.
「samavekkhanti」意即「正觀、如實審視」。
19. Pāsaṃsā ca bhavantīti pasaṃsanīyā ca bhavanti.
「他們會受到讚歎」,即變得值得讚歎者。
標籤
- 00雜阿含總圖 (49)
- 01法句經總圖 (7)
- 02俱舍論總圖 (9)
- 03禪經總圖 (6)
- 04心理學 (12)
- 上課概論 (58)
- 大毘婆沙論 (2)
- 大乘經 (34)
- 大乘論 (29)
- 大般若經 (29)
- 大般涅槃經 (1)
- 大寶積經 (16)
- 中阿含 (37)
- 古德 (2)
- 正法念處經 (72)
- 阿毘達磨 (21)
- 現觀莊嚴論 (40)
- 無說而說 (12)
- 集論 (46)
- 楞伽經 (6)
- 瑜珈論 (9)
- 解深密經 (3)
- 對比 (1)
- 維摩詰所說經 (20)
- 增支部 (81)
- 雜阿含 (207)
- 雜阿含圖 (67)
- akṣayamatinirdeśasūtra (34)
- dia (2)
- ubuntu (2)