2019年7月11日 星期四

白、白報,淨、有淨果,輕仙上昇

雜阿含1039經
淳陀!有白、白報,淨、有淨果,輕仙上昇,成就已,晨朝觸地,此淨、我淨者亦得清淨;若不觸者,亦得清淨;把牛糞團,手執生草,淨因、淨果者,執與不執亦得清淨。淳陀!何等為白、白報,……乃至執以不執,亦得清淨?謂有人不殺生:離殺生,捨刀杖、慚、愧,悲念一切眾生。不偷盜:遠離偷盜,與者取、不與不取,淨心不貪。離於邪婬:若父母護,……乃至授一花鬘者,悉不強干起於邪婬。離於妄語:審諦實說。遠離兩舌:不傳此向彼,傳彼向此,共相破壞;離者令和、和者隨喜。遠離惡口:不剛強,多人樂其所說。離於壞語:諦說、時說、實說、義說、法說、見說。離於貪欲:不於他財、他眾具,作己有想而生貪著。
離於瞋恚:不作是念:撾、打、縛、殺、為作眾難。正見成就:不顛倒見:有施、有說報、有福,有善、惡行果報,有此世,有父母,有眾生生,有世阿羅漢,於此世、他世,現法自知作證:我生已盡,梵行已立,所作已作,自知不受後有。淳陀!是名白、白報,……乃至觸與不觸,皆悉清淨。

瑜伽師地論卷第八
復次,白品一切,翻前應知。所有差別,我今當說。
1)謂翻欲邪行中,諸梵行者者,此是總句。
2)當知此由三種清淨而得清淨。一、時分清淨,二、他信清淨,三、正行清淨。
2.1)盡壽行故、久遠行故者,此顯時分清淨。
2.2)諍處雪故名清,無違越故名淨,此二總顯他信清淨。此中或有清而非淨,應作四句。初句者,謂實毀犯,於諍得勝。第二句者,謂實不犯,於諍墮負。第三句者,謂實不犯,於諍得勝。第四句者,謂實毀犯,於諍墮負。
3)不以愛染身觸母邑故,名遠離生臭。
4)不行兩兩交會鄙事故,名遠離婬欲。
5)不以餘手觸等方便而出不淨故,名非鄙愛。
6)願受持梵行故,名遠離猥法。如是名為正行清淨具足。當知略義即在此中。
7)又翻妄語中,可信者,謂可委故。
8)可委者,謂可寄託故。
9)應可建立者,謂於彼彼違諍事中,應可建立為正證故。
10)無有虛誑者,於委寄中不虛誑故,不欺誷故。
此中略義者,謂顯三種攝受。一、欲解攝受,二、保任攝受,三、作用攝受。
tatra śukla-pakṣa etad viparyayeṇa sarvo veditavyaḥ / yat tu viśeṣaṇaṃ tad vakṣyāmi / kāma-mithyā ācāram upādāya brahma-cārī ity uddeśa-padaṃ / tad etat tisṛbhiḥ pariśuddhibhiḥ  śuddhaṃ veditavyaṃ / kāla-śuddhyā para-sambhāvanā-śuddhyā pratipatti-śuddhyā ca / yāvaj-jīvaṃ caraṇād ārāc-cārī bhavati / eṣā ca kāla-śuddhiḥ / adhikaraṇa-śuddhitaḥ śuddhaḥ / avyatikramaṇataḥ śuciḥ / iyaṃ ca para-sambhāvanā-śuddhiḥ // tatra syāc chuddho na śucir iti catuṣ-koṭikaḥ / tatra prathamā koṭir adhyāpannasya adhikaraṇe jayaḥ / dvitīyā koṭir anadhyāpannasya adhikaraṇe  parājayaḥ / tṛtīyā koṭir anadhyāpannasya adhikaraṇe jayaḥ / caturthī koṭir adhyāpannasya adhikaraṇe parājayaḥ // tatra mātṛ-grāmasya kāya-saṃsarga a-svī-karaṇān nirāma-gandhaḥ / dvaya-dvaya-samāpadanād virato maithunāt / tad-anyena hasta-saṃsarga-ādikena upāyena śukra-śoṇita-vimokṣaṇād apraṇidhāya ca brahma-caryā abhyupagamād virato grāma-dharmāt / iyaṃ ca pratipatti-sampad ity ucyate //samāsa artho atra eva antar-bhūto draṣṭavyaḥ // mṛṣā-vādm ārabhya śraddheyo bhavati pratyayitatvāt / pratyayito viśvāsyatayā / tatra tatra adhikaraṇe prāmāṇikatvena sthāpyate tathā ca viśvāsam āpanneṣv avisaṃvādanād anabhidrohaṇād avisaṃvādakaḥ // samāsatas trividha upagrahaḥ paridīpito bhavati / āśaya upagraho viniyoga upagrahaḥ kriyā upagrahaś ca ///